Předchůdci Maneta
Motor v rámu kola Z
Již v roce 1932 byl realizován pokus motorizovat jízdní kolo Z montáží pomocného závěsného motorku Ducatti. Bylo nakoupeno 400 kusů těchto motorků a jimi vybavená kola rozprodána, aby se zjistilo, jak bude reagovat trh. Jiný směr popírající koncepci kola s pomocným motorkem ve prospěch klasického motocyklu vyústil v témže roce v projekt lehkého motocyklu s dvoudobým motorem o zdvihovém objemu 250 ccm. Obě snahy však zanikly ve stínu prosperity automobilové výroby. Zdálo se totiž, že každý bude mít brzy automobil a motocykl nebude zapotřebí.
Motor sachs | dvoudobý jednopístový jednoválec |
objem | 98 ccm |
chlazení | vzduchem |
zapalování | magneto |
převodovka | 2 rychlosti |
motor Sachs
První prototyp motocyklu Z2
Když byla automobilka zrušena, nabyly původní projekty motokola opět na svém významu, bylo však třeba jednat rychle. Zkušený šéf konstrukce Ing. Odstrčil se rozpomněl na svá učednická léta v konstrukční kanceláři prof. Součka a na dobré výsledky, které se tehdy dosáhly se závodními dvoupístovými motory. Nařídil vyhledat v archívu výkresy motorů M 14 a M 15, a svěřil je Ing. Josefu Ullmanovi, o němž správně předpokládal, že je bude umět využít. Tak v roce 1945 došlo patrně k poslední renesanci dvoupístového motoru, nikoli ale neúspěšně.
Motor | dvoudobý dvoupístový jednoválec |
objem | 90 ccm |
zapalování | magneto |
řazení | ruční 3 rychlosti |
startování pomocí | šlapadel |
rám | v předu dvojitý trubkový |
kola | 19" |
brzdy | půlbubnové |
Motocykl již velmi podobný později vyráběnému Manetovi, převážně motor, rám, systém stojánku a blatníky jsou si podobné. Dále také výfuk, který je k nerozeznání od toho na Manetovi. Mezí díly, které motocykl Z2 nesdílí s Manetem patří hlavně rám, který je v přední části dvojitý, přední vidlice a palivová nádrž. Také odpružené sedadlo je odlišné od později vyráběného zavěšeného sedadla s centrální pružinou. U tohoto motocyklu je jistá pravděpodobnost, že měl i akumulátor, bez kterého se ovšem obešel.
Nový prototyp Z2
Přelom roku 1945 a 1946
Stroj podle výkresů Ing, Josefa Ullmana přestal nést titul motokola, a stal se čistokrevným motocyklem. Z konstrukce byla odstraněna šlapadla, která byla nahrazena roztáčecím - startovacím pedálem. Motocykl se opět přiblížil vzhledově později vyráběnému Manetovi. Sedadlo již nebylo umístěné na dvou vinutých pružinách a zadní blatník také nabyl budoucích podob. Taktéž řidítka se změnila vzhledem blíže k budoucnosti. Motor má stále i jako jeho předchůdce sání bokem válce a ruční řazení na nádrži. Nádrž a přední vidlice zůstává stále neshodná s později vyráběným Manetem.
Motor | dvoudobý dvoupístový jednoválec |
objem | 90 ccm |
výkon | 3,3 koně |
chlazení | vzduchem |
řazení | ruční na nádrží - 3 rychlosti |
sání do motoru | bokem válce |
zapalování | magneto |
Motory Z2 byly konstrukčně jiné, než později vyráběný motor Manet. Později vyráběný motor totiž vycházel z konstrukce rakouského motoru Puch, nešlo ovšem o žádnou kopii, ale pouze o aplikaci již vymyšleného systému v jiných parametrech a rozměrech.
Přejít na ► Popis Manetů